CZ | EN

Uhlíkový dluh produkce biopaliv

PÁTEK, 06 Květen 2011

Environmentální problémy jako rostoucí spotřeba energie, klimatické změny a emise CO2 vedou k hledání alternativních paliv s nízkým obsahem uhlíku. V poslední době roste poptávka po biopalivech vyráběných ze zemědělských plodin. Jedná se zejména o kukuřici, cukrovou třtinu, sóju a palmy.  Zda se energeticky vytěžované plodiny pěstované na zemědělské půdě stanou úsporou uhlíku uvolňovaného lidskou společností závisí mj. na způsobu jejich produkce. Přeměna lesů, rašelinišť a travin na půdu pro pěstování biopaliv nesnižuje emise skleníkových plynů, ale naopak vytváří rozsáhlý "uhlíkový dluh". Autorský kolektiv z The Nature Conservancy a z Univerzity v Minnesotě nedávno...

Agroekosystémy

Vodní stopa

Agroekosystémy - 22.04.2010

K výrobě půllitru piva je potřeba dalších 150 litrů vody spotřebovaných při pěstování ječmene a ostatních surovin. Na kilogram hovězího masa už je potřeba stokrát větší objem - zhruba 15 500 litrů vody, přičemž pouze nepatrnou část těchto nároků představuje přímá spotřeba pitné a užitkové vody. Většina vodního rozpočtu produkce masa je vyžadována na růst pícnin a ostatních krmiv. Odhaduje se, že na jeden dolar průmyslových produktů je potřeba asi 80 litrů vody. Vodní stopa se stává vhodným doplňkem ekologické stopy, která vodu jako takovou neúčtuje.

Tyto údaje pocházejí z výpočtů vodní stopy, která se stále častěji objevuje jako jeden z indikátorů udržitelnosti. Ukazatel a účty vodní stopy jsou rozvíjeny zejména v rámci Water Footprint Network, která rozvíjí metodiku výpočtu vodní stopy a publikuje údaje o vodní stopě národů i jednotlivých činností. Z hlediska hodnocení udržitelnosti jednotlivých států je nejvýznamnější složkou vodní stopa domácí spotřeby. Zahrnuje vodu spotřebovanou pro zajištění zboží a služeb v dané geografické oblasti. K tomuto množství (uváděném obvykle v m3/rok) se obvykle ještě přidává tzv. virtuální voda spotřebovaná při výrobě produktů dovezených ze zahraničí. Převažující položkou vodní stopy je voda spotřebovaná na evapotranspiraci zemědělských plodin.

Vodní stopa může být vyjádřena rovněž pro jednotlivé produkty či procesy. V tomto případě se vodní stopa dělí na rozpočet modré vody, zelené vody a šedé vody. Modrá voda zahrnuje vodu ztracenou výparem, vtělenou v produktu či přemistěnou mimo povodí. Zelená vodní stopa značí množství vody spotřebované při produkci plodin, tedy vody evapotranspirované vegetací či vtělené v plodinách. Šedá voda potom představuje stupeň znečištění vody, který může být asociován s konkrétním produktem či procesem.

Vodní stopa navazuje na výpočty a odhady stupně přivlastňování vodních zdrojů. Podle klasické studie (Postel et al., Science 271, 1996) si lidé přivlastňovali 26 % celkové evapotranspirace a 54 % celkového odtoku. Tento poměr se může v návaznosti na globální změny a zvýšené nároky na vodu dále prohlubovat. Vodní stopa přispívá ke znalostem o celkových nárocích společnosti na vodní zdroje.

Hlavní stránka Nahoru Zpět Tisk dokumentu Kontakty

© Všechna práva vyhrazena Centrum pro otázky životního prostředí, Univerzita Karlova v Praze - ekologickastopa.cz