Footprint Forum 2010

Ve dnech 7. – 12. června 2010 se ve starobylém toskánském městečku Colle di Val d´Elsa, mezi Sienou a Florencií, uskutečnilo již v pořadí druhé Footprint Forum. Footprint Forum je setkání zejména partnerských organizací Global Footprint Network (GFN), tedy organizací, které se podílejí na metodickém rozvoji, aplikacích i využívání a komunikace indikátoru ekologické stopy (EF). Stále rostoucí partnerská síť svědčí o rostoucím zájmu o využívání ekologické stopy nejenom jako ukazatele ekologického bohatství národů, ale rovněž jako nástroje pro vyjádření nároků například měst, výrobků nebo služeb na životní prostředí. Letošní Footprint Forum bylo zaměřeno na dikuze o udržitelnosti v kontextu omezených zdrojů. Forum pozůstávalo z několika na sebe navazujících akcí, zaměřených jak na problematiku ekologické stopy, tak širší souvislosti ekonomické a ekologické prosperity, například v kontextu změny klimatu.

Součástí Footprint Fora 2010 byly jak diskuzní skupiny na různá témata, tak přednášky a akademická konference. Footprint Forum 2010 rovněž probíhalo na různých místech Colle Val d´Elsa, kromě hlavního dějiště místního Palazzone rovněž v divadlech Teatro dei Varii a Teatro del Popolo, kde proběhly některé z klíčových přednášek Fora. Všeobecně vysoká pozornost se věnovala souvislostem ekonomiky a stavu přírodního prostředí. Panelová diskuze právě v Teatro dei Varii se zabývala návaznostmi finanční a ekologické krize. Dr. Mathis Wackernagel, výkonný ředitel GFN, uvedl problematiku a představil řečníky, kterými byli Dr. Hannes Kunz, ředitel švýcarského Institutu pro integrovaný ekonomický výzkum, kanadský ekologický ekonom prof. Peter Victor a Dr. Tim Jenkins z britské komise pro udržitelný rozvoj. Hannes Kunz prosazoval a zdůvodňoval myšlenku, že dostat ekonomiku zpět do udržitelných mezí bude pravděpodobně vyžadovat postupný pokles HDP na úroveň zhruba 80. let a otevřeně tak naboural představy transformovat ekonomický růst. Tim Jenkins se zmínil o iniciativě britské vlády „Prosperity without growth“, která usiluje o přehodnocení vztahu mezi ekonomickým růstem a kvalitou lidského života. Ve středu v poledne zde rovněž promluvil jeden z původců konceptu ekologické stopy prof. William Rees z Univerzity v Britské Kolumbii.

Velká pozornost vzhledem k místu konání konference byla věnována udržitelnosti středozemní oblasti. Dr. Alessandro Galli z Global Footprint Network představil iniciativu a zprávu o ekologické stopě Středozemí. Vyplývá z ní, že všechny země v této oblasti se nacházejí v ekologickém deficitu, tzn. jejich stopa v současnosti převyšuje dostupnou biokapacitu. Zatímco některé země překročily biokapacitu již v polovině minulého století, některé se do ekologického deficitu propadly až v průběhu devadesátých let. Je otázkou, nakolik byl např. finanční propad Řecka ovlivněn kromě socioekonomických faktorů rovněž ekologickým deficitem. Ve své přednášce „Kde je bohatství Středozemí?“ se Paolo Lombardi z WWF zaměřil na trendy biodiverzity v této oblasti s vysokou biodiverzitou. Prezentoval hlavní problémy úbytku biodiverzity, vodního stresu a změny klimatu, včetně možných řešení jako je plánování multifunkčního využití území, obnovy vegetace či rozšiřování soustavy chráněných území k ochraně cenného přírodního kapitálu středozemní oblasti.

Diskuzní skupina „Feeding 9 billion: food, water and energy connection“ se interaktivně zamýšlela nad bariérami a možnostmi zajistit zemědělskou produkci potravin udržitelným způsobem pro stále rostoucí populaci. Účastníci se shodli, že neexistuje jednoznačné řešení jako jsou např. geneticky modifikované organizmy (GMO) nebo změna stravovacích návyků. Juan-Gonzalez Valero, Syngenta International AG, zdůraznil nutnost plně ocenit rurální ekonomiku. Randall Purcell, World Food Programme, zmínil možné důsledky změny klimatu pro zemědělskou produkci. Duncan Pollard, WWF, přidal perspektivu na optimalizaci využití území i vzhledem k ochraně biodiverzity. Účastníci diskuze všeobecně považovali za největší překážky udržitelné zemědělské produkce rostoucí spotřebu masa, včetně nedostatku informací o jeho původu, a také neefektivní využívání zdrojů a neudržitelné zemědělské subvence. Řešení však zahrnuje celý balík nástrojů, včetně vzdělávání a osvěty.

Akademická konference konaná v Palazzone přinesla celou řadu perspektiv na současný výzkum a aplikace ekologické stopy. Kolektiv GFN například prezentoval výzkum souvislostí mezi ekologickou stopou, vodní stopou a uhlíkovou stopu, náplň projektu EU OPEN (One Planet Economy Network), či vývoj scénářů ekologické stopy. Dr. Paul Sutton z denverské univerzity přinesl zajímavou perspektivu na srovnání bohatství národů pomocí oceňování zastavěných ploch jako ukazatele ekonomické aktivity a čisté primární produkce (NPP) jako ukazatele ekologického kapitálu. Jeho výsledky byly v souladu s výsledky, které udává ekologická stopa. Zajímavá byla rovněž sekce posterů ve středu večer, kde bylo možné nalézt jak příspěvky zaměřené na různé aspekty ekologické stopy, tak např. analýzy emergetických (emergy) indikátorů sociálního metabolizmu v Brazílii, stopy rybářské produkce Abu Dhabí či analýzu stopy kanadských měst. Pokračování akademické konference nabídlo celou řadu příspěvků nejenom využívajících stávající metodologické aplikace v analýze ekologické stopy, jako je např. input-output nebo network analysis, ale rovněž nové výzvy pro obchod (například aplikace cap-and-trade obchodování s ekologickou stopou). Dr. Yoshihiko Wada prezentoval přístupy k výpočtu plných ekologických nákladů jaderné energie, která se při započtení nákladů na těžbu a správu odpadu bohužel nejeví již tak příznivě ve srovnání s ostatními zdroji energie. Několik příspěvků se také zabývalo vodní stopou, tedy konceptem, který získává stále větší vážnost při účtování společenských nároků na vodu.

Konference otevřená pro veřejnost ve čtvrtek v Teatro del Popolo přinesla celou řadu příspěvků a glos na ekologickou stopu a globální výzvy. Haroldo Mattos de Lemos, ředitel brazilského výboru Programu OSN pro životní prostředí (UNEP) promluvil o souvislostech ekologické stopy a globální změny. Od roku 1961 do současnosti se prudce změnila mapa ekologické kapacity jednotlivých států. Vzhledem k rostoucí populaci a spotřebě zdrojů se výrazně snížila dostupná biokapacita na Zemi. Dania Quirola Suárez představila projekt Yamini-ITT, který se zavázal uchovat podzemní zásoby ropy na území biosférické rezervace v Ekvádoru, jednoho z území s největší biologickou rozmanitostí na Zemi. Robert Rapier se zabýval možnými důsledky snížené produkce ropy (tzv. Peak Oil). Prof. Peter Victor rozebral širší souvislosti udržitelnosti, přičemž upozornil, že udržitelnost nespočívá pouze ve zvyšování účinnosti využití zdrojů, ale rovněž v měřítku jednotlivých řešení. Příkladem může být největší zaoceánský parník, který jeho konstruktéři prohlásili za nejefektivnější plavidlo, nicméně jeho měřítko nepřispívá zrovna k udržitelnosti. Na jednom z obrázků, které promítl, byly zobrazeny rodiny z různých kontinentů se svojí týdenní spotřebou potravin. Narážkou na „index štěstí“ byla jeho poznámka, že jediná rodina, která se na fotce neusmívá, je ta evropská obklopená největším množstvím potravin a nápojů v různých obalech.

Fotprint Forum zahrnovalo celou řadu dalších událostí a akcí, například dvoudenní výukový program o ekologické stopě. Za zavřenými dveřmi probíhaly jednání řídícího výboru GFN nebo například jednání National Accounts Committee, kde se diskutovalo mj. o zlepšení technologie pro výpočet ekvivalentních faktorů nebo úpravě výpočtu složky uhlíkové stopy. Forum poskytlo platformu pro výměnu názorů a současných trendů v oblasti ekologické stopy jakožto jednoho z hlavních indikátorů lidských nároků na přírodní prostředí. Oproti Footprint Foru 2006 bylo letošní Forum početněji navštíveno, s větší reprezentací rovněž ze zemí například Jižní Ameriky, Asie a rovněž střední a východní Evropy, což lze jedině uvítat. Ekologická stopa se etabluje jako hlavní makroagregát ukazující biofyzické nároky lidí na produktivní přírodní zdroje. Nicméně navzdory kvalitní a zajímavé globální akci nelze než připustit, že přes nabitý program letošní Footprint Forum 2010 svojí organizací nevybočovalo z rytmu konferencí pořádaných v mediteránní oblasti.